KULTURA a její význam ve společnosti

backgroundVýznam kultury spočívá především v tom, že je nezbytnou podmínkou života v lidské společnosti. Jde především o lidské konání, zejména umělecké, ale také o jídelní zvyky, oblékání, chování a celkovou úroveň vzdělanosti. Kultura je zároveň přímým ukazatelem vyspělosti každého národa. Proto je zapotřebí kulturu nejen pěstovat a udržovat, ale také podporovat. A tady zaujímá důležitou roli školství, výchova a prostředí.

 

Výchova uměním je účinným nástrojem kultivace a formování obecné tvůrčí potence budoucích dospělých občanů. Za předpokladu, že naším cílem je vyspělá humánní a demokratická společnost.

 

CULTUS je latinsky zušlechťování, kultivace

CUKTURA znamená vzdělávání

CULTE znamená pěstění

 

Význam tohoto slova by tomu měl odpovídat i v praxi. Bohužel došlo ke komercializaci tohoto pojmu. Tvůrčí impotence nahrazuje objevnou kreativitu exhibicionismem a umělecký zážitek traumatizujícím šokem. Kejklíř se zaměňuje s umělcem, prázdná zábava s uměním, skandální celebrita s významnou osobností a podobně. Existuje pojem „pokleslá kultura,“ označující velice slušně tento úpadkový fenomén. Zde by ovšem bylo vhodnější označení pomocí jadrného vulgarismu.

 

Převážná většina lidí si pod pojmem umělec představuje různé interprety jednoduchých až primitivních šlágrů či hopsajících šašků. To je mediální devastace tohoto pojmu, zato bombastický obchod s lidskou hloupostí. Pomohla by kulturně osvětová práce, ale takové státní instituce, které by se touto problematikou zabývaly, najdeme jen velice poskrovnu. Jejich absence je znát především na základních a středních školách. Naštěstí fungují různé hudební a výtvarné školy včetně uměleckých ateliérů, jejichž podpora by se měla setkat s větším zájmem a podporou státních institucí.

 

Každý národ má svojí specifickou (lidovou) kulturu, která v podstatě udržuje jeho pospolitost. Je všeobecně známým faktem, že ztratí-li národ svojí kulturu, zanikne.

 

Odlišnost různých lidových kultur zaručuje pestrost na globálním kulturním poli a může být více či méně zajímavá. To ovšem záleží na individuálním pojetí a vnímání každého pozorovatele. Občas dochází ke smíchání různých kultur a vznikne nová, aniž by se musela vytratit ta původní. Jeden z mnoha příkladů je přelom 19. a 20. století v USA a Brazílii, kde se postupně nově vzniklá kultura stala neoddělitelnou součástí kultury světové. A to nejen v hudbě, ale i v celkovém pojetí životního stylu, filosofie a světového názoru. Tento nepřetržitý proces proměn je přirozenou součástí globálního vývoje lidské civilizace a zaslouží si samostatné pojednání.

 

Foto: David Peltán (archiv kulturně.com)

Zanech komentář

Komentář