Den po dni: Průřez festivalem Přeštěnice 2015

11141400_10153077579311025_3791709026089260626_oNáš reportér Marek Hadrbolec se vydal na oblíbený festival v rámci jižních Čech, Přeštěnice. Sepsal průběh jednotlivých dnů a celkově Markův dojem. Jak to tedy celé probíhalo? Čtěte dál.  PS: Fotografie z festivalu najdete na našem FB profilu v tomto albu.

Čtvrtek

První den festivalu se, jak už je tradicí, nesl v duchu zahajovacího večírku. Program byl zúžen na nejmenší, stanovou, hudební stage a zatímco zde již vystupovali první kapely, ostatní stage ještě místy připomínaly staveniště.

První tři hudební tělesa: Divokej Západ, Noční Směna a Procrastination se museli potýkat s ne příliš velkým množstvím posluchačů, kteří zatím ještě posedávali doma, stavěli stany a nebo se jen tak s kelímkem piva v ruce potloukali po areálu. Další na programu byla kapela skrytá za názvem FunguY. Ve skutečnosti se ale jednalo o akustický set punk-popového Zakazanýho Ovoce, během kterého začalo lidí značně přibývat. Akustické podání Ovoci zjevně sedí, a stejně tak i publikum ho přijalo velmi kladně. Po FunguY zbývalo místo už jen na jednu kapelu. Byli jí Ticho de Pré Cupé Band, místní rocková sestava, která se na přeštěnicích vždy těší velké oblibě. Ticháči začali hrát a v nevelkém prostoru náhle nebylo k hnutí. Posluchačů bylo hodně a ani dlouhý set jejich oblíbenců je neunavil. Závěrečný velký potlesk se festem nesl až pozdě v noci. Následovala afterparty s DJ’s, kterou jsem si ale už, stejně jako mnoho jiných, nechal ujít.

 

Pátek

Nyní už plnohodnotný program odstartovala, opět ve stanu, rocková formace Despaires. Lidí bylo stále ještě poskrovnu, ale několik fanoušků se našlo a festivalový den začínal příjemně. Na hlavní stage jako úplně první vystupující zavítal Pavel Callta se svou kytarou a hudbou plnou pohody. Chvíli jsem poté bloumal mezi pódii, poslechl si pekelníky Mash, nebo začínající rockery s mladičkou zpěvačkou v čele, The Needs.

Kdo poslouchá Rock Radio, určitě navštívil i koncert Metal Mode, jejichž zpěvákem je známý moderátor Marotha. Jejich repertoár obsahuje hlavně covery světoznámých Depeche Mode. Zvědavý jsem byl na stoupající hvězdu, folk-country soubor Jelen. Těm to hrálo opravdu skvěle a pozitivní energie se z nich jen valila. Jelen sklidily na tak brzkou hodinu pořádný potlesk a fronta fanynek na fotku s nimi, která se utvořila hned po koncertu, jakoby ani neubývala.

Poté jsem si konečně našel chvíli, abych zavítal i na Bakus stage, ke které si pomalu nacházeli cestu i ostatní návštěvníci. Právě tu probíhalo jedno z divadel a zdejší přátelská atmosféra mě lákala sednout si a na chvíli vypnout. Na to ale nebyl čas, protože jsem musel pospíchat zpět na hlavní stage, na snad už legendu české hudební scény, kapelu Mňaga a Žďorp. A určitě jsem nebyl jediný, kdo si ji nechtěl nechat ujít, jelikož volného prostoru před pódiem značně ubylo. Alternativní podání rocku od Mňagy je opravdu okouzlující a přímo vyzývá k tomu zavřít oči a jen se pomalu pohupovat v kolenou. Nádhera. Navštivte naše webové stránky online casino österreich.

Následoval přechod na vedlejší stage a rychlá změna tempa hudby. Zde totiž čekalo na svůj prostor hned několik punkových kapel po sobě. A všechny tři byli skutečné české klasiky. SPS, Volant a E!E. Pogo zde po celé tři vystoupení neustávalo a nezasvěcení lidé museli scenérii punkerů užívajících si pod pódiem považovat za bitevní pole. Na hlavním pódiu mezitím rozdováděli své posluchače Wohnouti. Jejich hudba je k poskakování jako stvořená, a ani chvilková přeháňka od něj naštěstí nikoho neodradila. Nechyběl samozřejmě ani převelice oblíbený Svaz Českých Bohémů na závěr. Lidí bylo postupem času víc a víc, až se zdálo, že je areál naplněn k prasknutí. A přesně v tu chvíli nadešel čas pro vrchol pátečního programu, kapelu Chinasky. Lidé na jejich písničky tancovali jak pod pódiem, tak u výčepů. Nejspíše i u stanů. Celý festival jakoby najednou obrátil svou pozornost právě na Chinasky. Víno a následný ohňostroj byli jen zlatou tečkou za jejich bohatým vystoupením. Ne ovšem za celým pátečním programem. Na řadu přišel český punk-rock plný energie v podání Rybiček 48, a o finále se postarali Zajíc Company se svým intergalaktickým alternativním vystoupením, doplněným o projekci. Afterparty jsem opět oželel.

 

Sobota

Každý ví, že festivalová rána jsou krušná, a tak jsem se, abych byl celý den čilý, hned po probuzení vydal na divadelní rozcvičku. Tam jsem se probral u čtení poezie, a poté vyrazil do stanu na první z vystupujících kapel. Na místní Agro-Rockovou formaci Žlutý Fialky. Na stejném pódiu se vzápětí objevily i mladí, energií nabití punkeři Prášek Proti Blbosti. Zde jsem musel složit poklonu všem pogujícím v 11 ráno.

Hlavní stage, kde jako první hrála Sabina Křováková se svou kapelou, jsem prozatím vynechal a vyrazil zpět na Bakus Stage, kde jsem si s několika známými vesele zaimprovizoval při divadelním obědě. Mezitím svůj set načali power metalový templáři Vigo a své vystoupení si odbyli i někteří účastníci pěvecké soutěže Oběžná Dráha.

Začalo odpoledne a program hlásal, že nastal čas na festivalový karneval. K veliké smůle se ale právě v tu chvíli spustil déšť. Mezi asi 50 maškarami, které zmáčené dorazily z Přeštěnic, bylo vidět klauny, peřiny, černochy i klasického českého švejka. Proběhla i soutěž o nejlepší masku, a poté, než se ke slovu opět dostaly muzikanti, si maškary i přihlížející lidé mohli zatančit společně s několika tanečními vystoupeními, mezi kterými nechyběla zumba ani hip-hop.

Jako dalším, patřil prostor hlavního pódia kapele Imodium. Na Imodium je vidět, že si každé vystoupení užívají a svou energii posílají posluchačům před sebou. I zde za to byli odměněni zaslouženým potleskem. Nastalo dilema, jestli jít na milevské rockery Absolutní Všechno, nebo zavítat do kotle na Zoo-punk v podání Peshaty. Nakonec jsem stihl oboje, a ničeho nelitoval.

Někdy po čtvrté jsem se vrátil na Bakus stage, kde jsme společně s dvěma kolegy odrecitovali několik svých básní v rámci Odpoledního poetického kabaretu. Sice jsem kvůli tomu přišel o Fast Food Orchestra, jejichž vystoupení prý bylo skvělé, ale i tak jsem si to užil a byl to pro mě velice nevšední zážitek. Hodně návštěvníků poté zavítalo na brněnskou formaci Mucha. Většina z nich hlavně kvůli songu Ježíš, kterého se nakonec dočkali a nadšeně si ho z Muchou zazpívali.

Následující vystoupení Anety Langerové trochu kazil fakt, že její Voda Živá nebyla jedinou vodou doprovázející její vystoupení, jelikož se připojila i voda dešťová. Ta ale nedokázala pokazit krásné melodické vystupování vítězky první Superstar. Stejně jako neodradila zmoklý, ale nadšený dav. Na vedlejší stage dostal prostor herec a písničkář J. Schmitzer na kterého se, podobně jako na Muchu, šel každý podívat hlavně díky jedné písničce.

Když přišel čas na Vypsanou Fixu, stále ještě chvílemi pršelo, ale už to očividně nikomu nevadilo, protože lidí bylo všude víc než dost a už od první písničky skoro každý skákal, pokyvoval hlavou, nebo si ty typicky „Fixovské“ texty tiše pobrukoval. Z nedostatku sil jsem pak na chvíli vynechal vedlejší stage a počkal si u hlavní na Tata boys. Byl jsem na ně opravdu zvědavý, a podle počtu lidí jsem nebyl jediný. Musím ale přiznat, že vystoupení této velezkušené party mě po několika písních začalo nudit. Ale kvalita se jim ani tak upřít nedá.

Než přišla řada na poslední vystoupení na hlavním pódiu, zahráli si na menších populární Bags, vedeni krásnými ženskými vokály a taky Phatlip, kapela která dokazuje, že rap a kytary k sobě patří. Čas festivalu se nachýlil ke konci, když se před prostranství, které i pozdě v noci bylo plné lidí postavila poslední kapela, Slovenská hvězda Horkýže Slíže. Ti rozhýbali všechny, kteří se ještě hýbat mohli a předvedli skvělou šou, plnou punku a humoru. Poslední obrovský potlesk a davy lidí začaly pomalu utichat, stejně jako areál začal pomalu mizet. Afterparty se v neděli už nekonala.

 

 

Uložit

Zanech komentář

Komentář