(2) Hudba a lidé kolem ní – Digitální technologie

guitar-pedalsS příchodem digitální technologie do hudby nastal zlom. Mnoho kytaristů hraje i nohama a už nemusejí příliš cvičit na své hudební nástroje, neboť co nezahrají oni, odehraje za ně digitál. Bubeníky nahrazují digitální krabičky. A klávesové samohrajky celé orchestry. Nenamáhejte se příliš cvičením prstokladů a stupnic. Místo toho se naučte otáčet těmi správnými knoflíky a mačkat ta správná tlačítka.

Populární a komerční hudbu dnes stále více nahrazuje prazvláštní směsice uměle vytvářených zvuků, znějících jako rozhrkaný nemocniční výtah, jako když se banda rozzuřených dervišů snaží rozbít uloupenou lokomotivu kamennými kladivy, soudruh ministr mlátí pěstí do stolu nebo zámečník zkouší železnou tyčí kvalitu plechu. Synkopy, nedílná součást interpretace rock´n´rollu, jazzu, country & western, blues, bluegrass, gospelů a dalších, zmizely a nahradily je údery na čtyři doby, jako v dechovkách a vojenských pochodech. A harmonie se scvrkla na: tónika, dominanta, abrakadabra.

 

Současný rock i pop se vyprazdňují a proto bychom se měli vrátit zpět a začít znovu, pokud možno z jiného místa.

 

Elektrický a digitální zvuk, který nemá živočišnost a který nemůže být metamorfován jako lidský hlas nebo tón akustického nástroje je nezajímavý, bezvýznamný, samoúčelný a nudný.

 

Nedávno v létě jsem seděl na terase, když se náhle z vedlejší zahradní restaurace ozval podivný rámus. Bylo možno rozeznat basovou kytaru, která vehementně a tvrdě vyluzovala dva tóny a ostré pronikavé kvílení kytary v té nejvyšší poloze. Zaslechl jsem hluk bicí soupravy, jejíž obsluhovatel vyluzoval ve forte fortissimu nepřetržité sólo, aniž by se staral o ostatní spoluhráče. Někdo křičel cosi do mikrofonu a nadával celému světu. Prostě někdo břinkal jedno a to samé stále dokola více než dvě hodiny. Později jsem se zeptal, co to bylo za kapelu. Bylo mi řečeno, že se jednalo o přehlídku rockových kapel a vystoupilo jich celkem pět(!). Napadlo mě, k čemu je dobré pět úplně stejných kapel na jednom místě. Stačila by jedna a výsledek by byl naprosto stejný. Představme si, že každá tahle kapela by vydala svoje CD. Které by jste si vybrali? Zkuste si vybrat jeden z pěti naprosto stejných koláčů z jednoho pekáče. Asi by to vyhrál ten, na kterém sedí vosa.

 

Není na světě příliš velké množství interpretů a hudebních těles, které dokáží v posluchači vyvolat maximální umělecký prožitek. Často se musíme spokojit s průměrem, což samo o sobě zase není až tak špatné, vezmeme-li v úvahu, kolik odpadových hudebních produktů nás obklopuje.

 

Hudba, vytvářená pomocí generátorů, elektronických laboratoří a digitálních čipů při absenci akustických hudebních nástrojů bude vždy znít uměle.

 

Digitál neumí improvizovat. Programátor vloží do počítače předem vyrobený program a ta mašinka vám to naprosto přesně přehraje. Ale nic víc. Sama žádné kreativní nápady pochopitelně nemá. Jsou to mrtvé pasáže a je to slyšet.

 

Kdysi mi někdo řekl, že hluk větráku je také hudba. A příznivci sportovních automobilů tvrdí, že zvuk jejich motorů je ta nejkrásnější hudba na světě. Takže jde v podstatě o to, co si kdo pod pojmem hudba představuje.

 

Při jednom hudebním vystoupení Karla Velebného, byl to jam session, se přidal jeden interpret, který vůbec neuměl hrát. A když ostatní spoluhráči brblali, ať jde ten chlápek do háje, prohlásil Karel Velebný: „Kluci, nechte ho, hraje jak nejlépe umí.

 

Foto: radiohive.org

Zanech komentář

Komentář